|
|
|
|
|
Opel Manta A
V letech 1970 představila automobilka Opel sportovně střižené kupé Manta,atraktivní vůz klasické koncepce,jehož přední blatníky zdobily emblémy rejnoka od něhož si vypůjčil jméno.
Kupé Manta první generace (dnes známé pod označením Manta A) debutovalo spolu se svým sourozencem,rodinným vozem Ascona.Oba automobily dostaly do vínku stejný podvozek klasické koncepce s poháněnou tuhou zadní nápravou a pérováním vinutými pružinami,lišily se však charakterem a karosérií.Zatímco Ascona plnila úlohu solidního rodinného automobilu a její karoserie se vyznačovala nenápadnými liniemi a stupňovitou zádí,kupé Manta lákalo sportovně založené motoristy módními tvary v americkém stylu.Na délší příď navazovala kompaktní kabina se zaoblenou linií střechy.Svislou záď,podobně jako u zámořských modelů,zdobily dva páry kruhových světel.Zajímavostí je,že původně se tento vůz začal v létě 1968 rodit jako model,jenž měl být začleněn do inovované řady automobilů Kadett.Vývoj událostí nakonec rozhodl jinak.Manta se objevila na trhu coby samostatný typ s vlastním jménem.Firma Opel tak odpověděla na prodejní úspěchy konkurenčního Fordu Capri,vyráběného od ledna 1969.O těsné konkurenci obou kupé svědčí mimo jiné pohled do ceníku z podzimu 1970:zatímco model Capri 1700 GT stál 8475 DM,srovnatelná Manta 1600 L se prodávala za 8410 DM.Proti dražšímu modelu Capri 2000 GT s motorem V6,nabízenému za 9080 DM,stála lépe vybavená,ale jen čtyřválcová Manta 1900 SR 9140 DM.Při rozvoru 2430 mm a rozchodu kol 1325 mm vpředu a 1320 mm vzadu bylo kupé Manta první generace dlouhé 4343 mm,  široké 1632 mm a vysoké 1355 mm.Palivová nádrž uložená nad zadní nápravou měla objem 46 l.Krátká záď skrývala zavazadlový prostor o objemu 0,326 m3.Přední kola byla nezávisle zavěšena na lichoběžníkových polonápravách s vinutými pružinami,tuhá zadní náprava s podélnými rameny a vinutými pružinami byla doplněna panhardskou tyčí,k aktivní bezpečnosti přispívaly příčné stabilizátory na obou nápravách.Brzdy byly vpředu kotoučové a vzadu bubnové,dvoukruhová soustava měla standartně posilovač.Třináctipalcová kola byla obvykle opatřena pneumatikami 165 SR 13,výkonnější verze dostávaly širší a nižší obutí rozměrů 185/70 HR 13.Manta debutovala na podzim 1970 se třemi stupni výbavy (základní,,luxusnější L a sportovně laděná SR) a třemi motory OHC:základ nabídky tvořil čtyřválec 1,6 l o výkonu 50 kw,pro náročnější byl připraven tentýž motor naladěný na 59 kw a nejrychlejší svezení poskytoval čtyřválec 1,9 l o výkonu 66 kw.Standartně byly tyto motory spojeny se čtyřstupňovou přímo řazenou převodovkou,za příplatek však byla k mání i třístupňová samočinná.Pohotovostní hmotnost jednotlivých verzí se pohybovala v rozmezí 950 až 1000 kg a např. Manta 1600 SR s motorem o výkonu 59 kw dosahovala největší rychlosti 165 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h zvládla za 15 s.Od jara 1972 rozšířil nabídku směrem dolů čtyřválec OHV 1,2 l o výkonu 44 kw výhradně v kombinaci s přímo řazenou převodovkou.Od podzimu 1972 si zákazník spolu s výkonnějšími motory 1,6 a 1,9 l mohl objednat luxusní výbavu s označením Berlinetta-podobně jako vozy určené na export do Spojených států-neměly na předních blatnících v úvodu zmíněné znáčky s rejnokem,ale jen ozdobné nápisy.V září 1973 měla ve Frankfurtu nad Mohanem premiéru Manta GT/E se sportovní výbavou,tehdy módními rychlými pruhy na bocích a motorem 1,9 l opatřeným elektronickým vstřikováním paliva Bosch L-Jetronic.Díky němu výkon
 vzrostl na 77 kw,takže kupé s pohotovostní hmotností 980 kg uhánělo přes 190 km/h a z 0 na 100 km/h dokázalo sprintovat za 11,5 s.Zákazníci si však na sériové vozy GT/E museli počkat až do jara 1974.Někteří nedočkavci přešli ke konkurenci jménem Capri 2600 GT,jiní se dali zlákat nabídkou malé belgické firmy Transeurope Engineering.Ta nabízela kupé Manta TE 2800 vybavené řadovým šestiválcem 2,8 l z typu Commodore o výkonu 105 kw.Vůz s výrazně rozšířenými blatníky a výstupkem na kapotě hravě překonával hranici 200 km/h a z 0 na 100 km/h uměl zrychlit za necelých 8 s.Byl však velmi drahý.Během tří let se prodalo jen 79 exemplářů,další dva tucty následovaly po roce 1975.Celkem vzniklo 498553 vozů,z nichž dvě třetiny putovaly na export do Evropy i zámoří.
|
|
||||
 |
